Ochranné známky

OCHRANNÉ ZNÁMKY

Ochrana známek, podobně jako ochrana jiných podobných statků, jež mají charakter duševního vlastnictví, má v právním řádu České republiky vyhrazeno zvláštní místo. Toto specifické oddělení není ovšem ani v nejmenším samoúčelné – je předurčeno už samotnou povahou statků, jež mají být příslušnými předpisy chráněny. Zvláštní povahu charakterizují dva znaky:
- tzv. efemérní (prchavá, pomyslná) materializace. Statek tvořící duševní vlastnictví je užíván, aniž by ho ubývalo. Zatímco se tedy běžný statek užíváním vyčerpává (např. se spotřebovává stavební materiál v průběhu stavby), statků tvořících duševní vlastnictví naopak jako by v důsledku jejich užívání (včetně užívání více osobami najednou – např. pravého majitele ochranné známky i neoprávněného uzurpátora) ještě přibývalo (v uvedeném případě se to projeví vyšším výskytem výrobků označených stejnou či zaměnitelnou ochrannou známkou – na trh je totiž uvádějí dva výrobci, oprávněný i neoprávněný).
- tzv. potenciální ubikvita (možná přítomnost na více místech najednou). Jeden a tentýž statek (a právě ochranná známka je zde dokonalým příkladem) může být díky své povaze přítomen v mnoha segmentech trhu a být tedy vnímán velkým počtem osob, např. zákazníků.

Zvláštním zákonem poskytujícím tuto specifickou ochranu je v českém právním řádu zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, spolu se svou prováděcí vyhláškou č. 97/2004 Sb., obé v platném znění. Vedle uvedené vnitrostátní úpravy spočívající zejména v ochraně pomocí národního zápisu známky u Úřadu průmyslového vlastnictví se však zájemce může obrátit i na prameny práva komunitárního či mezinárodního. A pro úplnost výčtu institutů je třeba dodat, že vnitrostátní úprava, tj. zákon č. 441/2003 Sb., předvídá ve svém § 2 písm. d) vedle ochrany v rozsahu zápisu známky do některého z rejstříků rovněž ochranu známky všeobecně známé, kde se oproti formálním kritériím zápisu uplatní materiální kritéria známosti, jakéhosi všeobecného povědomí veřejnosti o daných výrobcích či službách. Zvláštním, nejlépe chráněným typem všeobecně známé známky je pak známka s dobrým jménem, která je chráněna automaticky a absolutně.

V České republice lze podle stávající úpravy (viz § 1 z. č. 441/2003 Sb.) zapsat jako ochrannou známku určité označení schopné grafického znázornění, zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal, pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby, pokud se zde tedy nevyskytuje žádná z veřejnoprávních (§ 4) či soukromoprávních (§§ 6 a 7) překážek.

Základní kategorizace známek:
- slovní (prosté označení, jméno, název; při tvorbě a výběru značky by účastníci hospodářské soutěže
- kaligrafická (oproti slovní je zde rozlišovacím prvkem i charakteristické provedení písma, to jest zvláštní, obvykle dosud nepoužitá a netypizovaná podoba písmen)
obrázková (tvořena obrázkem vztahujícím se někdy k charakteru produktu či výrobce, jindy voleným výhradně dle estetických kritérií)
- smíšená (známkový obrázek je doplněn i textem, obvykle názvem produktu)
- tvarová (design výrobku; pozor však na dikci § 4 písm. e): „Nelze zapsat označení, které je tvořeno výlučně tvarem, který vyplývá z povahy samotného výrobku nebo který je nezbytný pro dosažení technického výsledku nebo který dává výrobku podstatnou užitnou hodnotu.“)
- zvláštní známkový prvek charakterizovaný pouze typickou barvou.

Autor: Mgr.Petr Polanský