Třebaže se často překrývá s pojmem spotřebitel (ten bude téměř vždy považován za slabší stranu), jde o pojem širší, např. to mohou být i právnické osoby. Dle NOZ je slabší smluvní stranou vždy ten, kdo vůči podnikateli vystupuje v hospodářském styku mimo souvislost s vlastním podnikáním. Může to však být i slabší podnikatel, záleží na okolnostech případu - hlavně na hospodářské síle a možnosti ovlivnit obsah smlouvy. Hlavním nástrojem ochrany slabší strany je právo dovolat se neplatnosti takových smluvních ustanovení, která byla nečitelně napsána, nesrozumitelně formulována či jsou obzvláště nevýhodná.